Obsah

Kostel sv.Mikuláše

Typ: Průvodce
Kostel sv.Mikuláše Původní kostel byl evangelický. Jeho budova byla koupena v roce 1551 od Jana Stolcenberga a přeměněna na evangelickou modlitebnu.
Veřejná sbírka

V současné době probíhá veřejná sbírka na revitalizaci a rekonstrukci kostela. 

Úvod

Římskokatolický farní kostel svatého Mikuláše biskupa byl postaven na počátku 18. století na základech poničeného staršího kostela.

Architektura

Kostel byl přestavěn na pozdně barokní sakrální kostel. 

Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu s navazujícím trojbokým uzavřeným presbytářem, k němu na jižní straně přiléhá zákristie. Ta je na jižní straně doplněna mírnými klasicistními úpravami, v západním průčelí je hranolová předsazená věž zakončená přilbou. 

Fasády zdobí lizénové rámy. Okna jsou polokruhová a ve věži segmentovaná. Presbytář má valenou klenbu s lunetami a našli bychom v něm i polychromované pozdně gotické sochy sv. Petra a sv. Pavla z období kolem roku 1520, nyní ale uchovávané v depozitáři. Chrámová loď má plochý strop, na kterém se nachází rokoková malba. V lodi je také dvoupatrová kruchta. V kostele jsou dále barokní plastiky sv. Jana Nepomuckého a sv. Linharta. Pozdně barokní oltář vyobrazuje sv. Mikuláše. V interiéru také naleznete jediný historický náhrobní kámen (1662), patřící Johannu Andre Söhnlerovi, dvouapůlletému synkovi Melchiora Söhnlera, císařského krajského pojezdného solního cla.

Po roce 1918 na jižní stěnu kostela přibyl památník - kříž z 19. století a deska se seznamem jmen padlých a zmizelých občanů Mikulova na bojištích 1. světové války.

Zvony

Ve věži se nacházely čtyři zvony, ale tři byly za 2. světové války odvezeny Němci do Hamburku. Dva zvony byly dílem Gabriela Hilgera ze saského Freiburgu (1630) a třetí je od Františka Pitschmanna (1806). 

Ve věži zůstal již jediný zvon s názvem Karel od Richarda Herolda (1919), s průměrem pouhých 50 cm. Tento zvon je zdobený dvěma ornamentálními pásy, jeden pás tvoří kosočtverce s květem uprostřed a druhý nese rostlinný vzor s andílčími hlavičkami.

Ve věži je také zavěšen zvonovinový cymbál, rozeznívaný hodinovým strojem. Vzhledem k jeho delšímu skladování je značně otlučený. Má průměr 30 cm a kolem krku má pás ze stojících akantů, jinak je ovšem bez ozdob.

Usuzuje se, že roku 1641 byly v kostele umístěny varhany, vzhledem k doložené funkci varhaníka.

Historie kostela

U původního evangelického gotického kostela se předpokládá, že vznikl v první polovině 16. století při přeměně Mikulova z osady na městečko přebudováním farního domu a získal patrocinium sv. Mikuláše, městského patrona. Kostel byl roku 1551 odkoupen od Jana Stolcenberga a přeměněn na modlitebnu. 

Odhaduje se, že kostel utrpěl poškození během třicetileté války. 

Roku 1629 byl reformován a 4. května téhož roku vysvěcen na katolický kostel. Prvním knězem byl páter Leonard Leflát.

Opraven byl konečně v roce 1709, ačkoliv svou dnešní podobu získal v červnu roku 1752, kdy se využilo základů původního kostela ze začátku přestavby. Trochu větší rekonstrukce byly ovšem prováděny i v roce 1770 a později roku 1809 (s doplněním o mírné klasicistní úpravy). 

Kostel byl také znovu vysvěcen vikářem J. Strublem 11. října 1770.

Od roku 1945, kdy došlo k vysídlení německy mluvícího obyvatelstva, byla provedena poslední rozsáhlejší oprava kostela  panem farářem Jaroslavem  Novosadem v roce 1968 .

Od 6. června r. 2002 je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky. 

Pastoři a faráři

Prvním známým pastorem byl Elias Schumann (1601-1604) zvaný Fabricius, pocházel nejspíše z města Dippoldiswalde. Po něm nejspíš nastoupil pastor Elius Schedius, rodným jménem Schedel (1608-1609), založil a vedl matriku, ovšem v roce 1609 se přesunul do královského města Mostu. V září přišel Johann Gisek, pocházel z města Einbeck (1609-1612). Jeho nástupcem byl Georg Mahler (1612-1615), původně místní štolmistr. Mizí z pramenů roku 1615. Vystřídal ho Valentin Wizschel (1616-1618). A v prosinci roku 1618 se objevil Elias Hermann a po něm už následoval poslední luteránský pastor Michael Reichel (1619-1624), ten byl po porážce stavovského povstání nucen odejít do saského exilu.

Mikulovská fara na několik let osiřela, až přišel v květnu roku 1629 první katolický farář Linhart (Leonard) Leffler, rodák z Bavorska. 

 

Okolí kostela

V obci se nachází taky hřbitov, kde je umístěna hřbitovní kaple. Ta je menšího obdélníkového tvaru s osmibokou věžičkou, která pochází již z počátku 19. století. Vchod této kaple je segment ovaný, okna polokruhová.

 


Vytvořeno: 23. 3. 2019
Poslední aktualizace: 27. 9. 2021 9:13
Autor: