Obsah

Krušnohorská železnice

Typ: ostatní

Krušnohorská dráha vede z Mostu přes Louku u Litvínova mírným stoupáním do stanice Osek. Odtud dál vede již větším, místy i více jak patnácti promilovým, stoupáním do stanice Hrob. Trať dále pokračuje mostem přes údolí potoku Bouřlivec a začíná lesem prudce stoupat přes řadu střídajících se náspů a propustků až do stanice Dubí. V tomto úseku se již poloměry oblouků zmenšily k 250 m a sklonovníky ukazují 35 promile v délce 4800 m. Vzhledem k horským podmínkám nemůže trať pokračovat přímým směrem a tak se obrací úvratí opět v prudkém stoupání až do zastávky Mikulov, která stojí těsně za umělou, vysokou kamennou zdí. Z této zastávky vjíždí vlak přímo do tunelu ve tvaru S, který proráží hřbet hory Pramenáč a pokračuje technicky nejobtížnějším úsekem přes vysoký násep a ocelový most do druhého, již kratšího tunelu, za kterým se objeví zastávka Nové Město. Dále trať vede mírným stoupáním a několika oblouky až do nádraží Moldava, kde trať končí pod mostem, nad nímž je hraniční přechod do Spolkové republiky Německo. Nádraží Moldava dříve mělo 11 kolejí, točnu a výtopnu. Bohužel do dnešního dne se nedochovalo původní technické zařízení tratě včetně točny v Dubí. 

S výstavbou železniční tratě Most-Moldava se počalo roku 1873 a prováděla jí Společnost Pražsko-Duchcovské dráhy. Jejím cílem bylo propojení severočeské hnědouhelné pánve se středními Čechami, Prahou a později se Saskem.

První úsek tratě z Mostu do Oseka byl slavnostně zprovozněn dne 18.12.1876. Během několika měsíců byl dokončen i další úsek do Hrobu, který byl předán do provozu 15.5.1877. V roce 1884 byl dokončen i poslední a nejnáročnější úsek přes Mikulov na Moldavu, kam první souprava dorazila 6.12.1884. Zahájením provozu došlo i k propojení se shodně dokončenou tratí v sousedním Rehefeldu. Osobní doprava byla zahájena o půl roku později dne 18.5.1885. 

Po 2. sv. válce komunistický režim uzavřel hranice a roku 1946 sovětští vojáci trať mezi Moldavou a Rehefeldem zcela rozebrali.

Bohužel od této doby trať postupně chátrala až byl dne 28.8.1996 z důvodu závažných závad okamžitě zakázán provoz a nahrazen autobusovou dopravou.
Díky lidem, kteří se postavili za záchranu železnice se podařilo zajistit financování oprav a dne 10.11.1996 na trať opět vyjel vlak.

Od roku 1998 je tato železniční trať kulturní památkou včetně viaduktů, tunelů,násepních propustí a nádražních budov. 

V současné době se zamýšlí i znovupropojení přerušené tratě s Německem.

Více informací o historii a současnosti tratě naleznete na stránkách: 


Vytvořeno: 23. 3. 2019
Poslední aktualizace: 23. 3. 2019 18:24
Autor: